O tom, že léky a psychofarmaka, které se dostávají do řek a vodních nádrží, mohou výrazně ovlivňovat vývoj a chování řady vodních živočichů, vědí vědci už dlouho. Skupina odborníků z Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity (FROV JU) nyní poprvé popsala, jak může takzvaných koktejl léčiv ovlivňovat říční raky. Odborníci přitom zjistili, že raci ztrácejí částečně pud sebezáchovy, což může v krajním případě vést až k ohrožení račí populace v některých místech.

Vědci z FROV JU zkoumali chování raků ve vodě, znečištěné „koktejlem“ šesti druhů cizorodých látek, které se do vody dostávají prostřednictvím narůstající lidské spotřeby léčiv, psychofarmak a také drog. Konkrétně se jednalo citalopram, sertralin, oxazepam, venlafaxin, tramadol a metamfetamin. Chování raků, vystavených tomuto „koktejlu“, pak vědci porovnávali s chováním stejných živočichů ve vodě bez těchto látek. A výsledek? Raci, kteří přicházeli do styku s koktejlem léčiv, se ve většině případů skutečně chovali jinak než raci v čisté vodě. Zjednodušeně řečeno bylo jejich chování zmatečné, srovnatelné například s chováním opilého člověka.

„Zkoušeli jsme nejprve nechat raky v prostředí bez úkrytu a na světle. V takovém případě jsou raci obvykle vystresovaní, hledají úkryt, snaží se prostě co nejrychleji někde schovat,“ řekl webu „sciencezoom“ Miloš Buřič z laboratoře etologie ryb a raků FROV JU. U raků ve vodě znečištěné farmaky a psychofarmaky se ale očekávaný efekt většinou nedostavil. Pohybovali se pomalu, byli méně aktivní, urazili za stejnou dobu menší vzdálenost než raci z čisté vody.

Podobné rozdíly v chování vědci zjistili i v případě, když rakům do nádrže umístili předmět, do kterého se mohli schovat. Zatímco raci z čisté vody této možnosti okamžitě využili, u raků, ovlivněných koktejlem léčiv, byla snaha okamžitě se ukrýt mnohem menší. „Někteří z nich se do úkrytu vůbec nesnažili dostat,“ uvedl Buřič.

Z toho se dá vyvozovat, že koktejl léčiv, který se dostává prostřednictvím odpadních vod z lidských sídel do řek a vodních nádrží, může skutečně ohrožovat raky na životě. Jsou totiž méně aktivní, ztrácejí ostražitost, přestávají se bát. „S velkou nadsázkou se chovají opravdu jako lidé, utlumení psychofarmaky nebo požívající alkohol či drogy,“ uvedl Buřič.

Zajímavé ale je, že „koktejl“ léčiv ve vodě má na různé vodní živočichy někdy zcela různý účinek. Vědci z FROV JU už dříve zveřejnili například studii o chování larev vážek v takto „farmakologicky“ znečištěném prostředí. Na tyto larvy, které jsou velkými predátory a útočí i na rybí plůdek, ale neměla farmaka a psychofarmaka podobně „tlumivý“ vliv jako na raky. Právě naopak. „Vážky začaly být více agresivní a zabíjely své oběti i tehdy, když byly nažrané a žádnou potravu už nepotřebovaly,“ uvedl Buřič.

Opět by se dalo s trochou nadsázky tedy chování vodních živočichů ve vodách s určitou koncentrací psychofarmak přirovnat k chování lidí třeba pod vlivem alkoholu. Na někoho alkohol působí jako tlumící prostředek, u někoho naopak povzbuzuje agresivitu. Nelze mluvit o jednotném účinku.

Příklady studií FROV JU ale každopádně dokazují, že narůstající spotřeba léků a drog, kterými se lidé snaží ovlivňovat svou psychiku, má nezanedbatelný vliv i na živočichy ve vodní říši. A může tedy do budoucna vést i k nečekaným změnám ve složení různých živočišných populací a jejich chování. Někteří živočichové mohou snadněji podléhat tlaku predátorů, jiní naopak získají konkurenční výhodu. „Je to komplexní problém, který si určitě zaslouží další výzkum. Tak či ona je stále nutné problematiku studovat na úrovni vlivu různých kombinací farmak a jejich způsobu působení ve vodním prostředí.,“ uvedl Buřič. Právě Fakulta Rybářství a ochrany vod má s tímto druhem výzkumu bohaté zkušenosti a patří ve svém oboru k nejúspěšnějším pracovištím v Evropě.

Význam narůstající spotřeby farmak, určených lidem, na vodní faunu a flóru, představuje podle vědců do budoucna tikající bombu. Spotřeba zejména psychofarmak totiž neustále roste. „Očekáváme, že i během současné pandemie koronaviru se razantně zvýšila,“ uvedl Buřič. Problém přitom může zesílit zároveň se suchem a nedostatkem vody v řekách a potocích. V takovém případě totiž ve vodě zůstávají vysoké koncentrace těchto látek, které se dostatečně „nerozředí“. A psychofarmaka pak mohou působit větší problémy živočichům na potocích v šumavském podhůří než třeba v široké řece někde za Prahou.

Počet odborných pracovišť

56

Počet akademických pracovníků

850

Objem získaných grantů

728 milionů

Počet licencí a patentů

30