Eva Nováková z Přírodovědecké fakulty JU spolu se svým týmem jako první na světě zmapovala vývoj střevního mikrobiomu u krevsajících ploštic, které zejména v jižní Americe přenášejí původce smrtelně nebezpečné Chagasovy choroby. Jejím následkům ročně jen na jihoamerickém kontinentu podlehne kolem 50 000 lidí. Výsledky studie týmu jihočeských parazitologů, otištěné v prestižním časopise Microbiome, mohou pomoci v boji s touto nesmírně závažnou nemocí.

Tým Evy Novákové zkoumal vývoj mikrobiomu u pěti druhů ploštic, které se česky jmenují zákeřnice (Triatominae) a někdy se jim říká i líbající ploštice. Vyskytují se zejména v Latinské Americe. Pokud kousnou člověka, mohou do jeho krve přenést nebezpečného parazita, prvoka Trypanosoma cruzi. Zákeřnice kousnou svoji oběť, nakrmí se její krví a následně se vedle kousnutí vykálí. Oběť se poté pošrkábe a pomůže tím parazitovi vniknout do těla. 

Trypanosoma cruzi  může vyvolat v lidském organismu závažnou Chagasovu chorobu, která po poměrně mírných akutních příznacích jako jsou bolesti kloubů přechází při neléčení do chronické fáze, trvající někdy i desítky let. V mnoha případech nemoc končí smrtí. Velkým problémem je Chagasova choroba zejména v chudých oblastech a chudinských městských čtvrtích jižní Ameriky. V poslední době se ale vyskytuje i na části území Spojených států nebo ve Španělsku, kam se dostává spolu s jihoamerickými přistěhovalci či zaměstnanci. Na Chagasovu chorobu podle některých teorií možná zemřel i slavný přírodovědec Charles Darwin, autor Darwinovy evoluční teorie.

Výzkumem přenašečů a původců tohoto onemocnění se proto zabývá řada vědeckých týmů na celém světě. Týmu Evy Novákové se jako prvnímu podařilo popsat vývoj mikrobiomu pěti druhů zákeřnic se zajímavým závěrem. „Zjistili jsme, že mikrobiom  se během přeměny těchto ploštic z larválního stádia do dospělce poměrně výrazně mění, a to zejména z hlediska jeho bakteriální rozmanitosti,“ řekla webu sciencezoom Eva Nováková. Zatímco ve stádiu larvy (zákeřnice jich mají pět) se ve střevě „líbajících ploštic“ vyskytuje rozmanité společenství baktérií, ve stádiu dospělce je to často jen jedna baktérie. Přitom, a to je důležité, mohou hostit parazita Trypanosoma cruzi úplně všechna vývojová stádia zákeřnic. Jinými slovy: parazit dokáže překvapivě přežít i poměrně výrazné změny bakteriálního složení mikrobiomu. „A ve všech stádiích vývoje svého hostitele je také schopen se přenést na člověka,“ uvedla Nováková.

Závěry výzkumu jejího týmu sice ještě nejsou využitelné k prevenci proti Chagasově chorobě, mohou být ale důležitou součástí snahy tuto chorobu vymýtit, případně omezit možnost přenosu jejího původce na člověka. Základem možné prevence je totiž poznání toho, jak parazit v zákeřnicích přežívá a co ho může ohrozit. Chagasova choroba, které údajně podlehl i Darwin, probíhá zpočátku u řady lidí dlouho takřka bezpříznakově. Poté se ale může časem rozvinout a smrtelně poškodit  srdce, trávicí systém či nervovou soustavu.

Podle organizace Lékaři bez hranic se nemoc kromě přenosu přes kousnutí zákeřnice přenáší podle zdokumentovaných případů i krevní transfuzí, transplantací orgánů, kojením a přenosem z těhotné matky na plod. Zcela raritní je přenos nemoci nakaženým jídlem nebo pitím, ale i takové případy byly popsány.

Parazit se lidském v těle proměňuje a vyvíjí. V počáteční akutní fázi onemocnění proniká buňkami tkání a před vstupem do krevního řečiště se množí. Po vstupu do krevního řečiště napadá ještě více buněk. Výzkum Evy Novákové přitom dospěl k závěru, že zkoumané zákeřnice jsou kromě původce Chagasovy choroby infikované i bakteriemi z rodu Bartonella, tedy celosvětově rozšířenými bakteriemi, vyvolávajícími onemocnění bartonelázou. „V tomto případě však zatím není prokázáno, že se bartonely mohou ze střev zákeřnic přenést do lidské krve a přežít tam,“ uzavřela Nováková.

Počet odborných pracovišť

56

Počet akademických pracovníků

850

Objem získaných grantů

728 milionů

Počet licencí a patentů

30