Pokud se chce někdo bezpečně pilotovat velké dopravní letadlo, musí absolvovat výcvik na simulátoru. Podobný simulátor, jen mnohem větší, má nyní pro studenty svých zdravotnických oborů i Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity.  Studenti si v nově otevřeném simulačním centru mohou vyzkoušet a nacvičit i situace, s kterými se v praxi mohou setkat jen zcela ojediněle nebo vůbec.

V České republice se jedná o vůbec první, takto komplexně zaměřené centrum pro nelékařské zdravotnické obory. „Kvalitní výuka je naší hlavní prioritou a toto prostředí nám poskytuje zázemí pro uplatnění široké škály moderních výukových metod. Jedná se o nejefektivnější a nejbezpečnější způsob výuky, protože se zde studenti učí jednotlivé dovednosti bez rizika poškození pacienta a mají možnost si co nejreálněji vyzkoušet své budoucí povolání,“ uvedla proděkanka pro vědu a výzkum ZSF JU Valérie Tóthová.

V centru je podle ní možné předem naprogramovat mnoho variant situací, s nimiž si zdravotníci musí poradit. To vede ke změně způsobu vyučování: simulační scénáře musí být dobře připraveny, aby se studenti seznámili s různými stavy pacientů, a to i těmi, které nejsou v nemocnicích tak časté. Někdy bude cílem jen to, aby se naučili spolupracovat, dobře komunikovat, případně odhadnout své vlastní síly a včas si přivolat posilu. „Díky tomu, že poznají realitu takto „nanečisto“, přijdou pak do praxe lépe připraveni,“ uvedla profesorka Tóthová. Tím lze podle ní snížit riziko pochybení při poskytování zdravotnické péče a zvyšovat bezpečnost pacienta. Zdravotnické studijní programy sice mají v osnovách stovky hodin povinné praxe v nemocnicích, ale realita samozřejmě přináší mnohem více výzev – a pak se hodí každá zkušenost.

Počet studentů, kteří se v simulačním centru mohou najednou připravovat, se odvíjí od předmětů, které se tam budou vyučovat, a velikosti skupin. Velikosti skupin mohou určit i scénáře, které specifikují danou výukou aktivitu. Vzhledem k tomu, že centrum je možné audiovizuálně propojit i se stávajícími prostorami, resp. s přednáškovými sály, může v centru v rámci simulace pracovat třeba jen pár studentů v každé z pěti místností, ovšem sledovat je mohou i desítky studentů.

Možnosti simulace situací jednotlivých situací, které mohou studenti zažít přímo v praxi, jsou přitom velmi široké. „Můžeme simulovat od běžných stavů až po akutní a kritické stavy. Vzhledem k místnostem, resp. učebnám, je možné simulovat situace, se kterými se studenti mohou setkat na porodním sále, jednotce intenzivní péče, na běžném nemocničním pokoji, ale i v podmínkách zdravotnické záchranné služby. Vše záleží na předem připraveném scénáři, který má za cíl studenty naučit konkrétnímu postoji či dovednosti,“ uvedl vedoucí simulačního centra František Dolák.

V centru se budou připravovat studentky a studenti bakalářských oborů jakými jsou . Všeobecná sestra, Zdravotnický záchranář, Porodní asistentka, Pediatrické ošetřovatelství (Dětská sestra) a navazující magisterské obory Specializace v ošetřovatelství (Intenzivní péče, Ošetřovatelství v chirurgických oborech, Ošetřovatelství v interních oborech).

Výstavba Simulačního centra začala v roce 2018. Tento projekt byl připravován jako reakce na měnící se výukové styly. Simulační výuka zaujímá ve výuce nelékařských zdravotnických oborů významné místo. Jedná se o nový styl výuky, který studentům umožňuje reagovat na situace, které lze navodit na „high fidelity“ figurínách, velmi věrně simulujících reálné osoby.

V centru je učebna Intenzivní péče, která splňuje všechny nároky, které jsou kladeny na tento typ výukových prostor. Je to jedna z učeben, která je vybavena sofistikovaným modelem, tedy „high fidelity“ figurínou. „Na tomto modelu je možné simulovat jakýkoliv stav pacienta, ke kterému může dojít na jednotce intenzivní péče. Umožňuje studentům využít kritické myšlení, které je pro oblast akutní péče specifické,“ uvedl František Dolák.

Dvoupodlažní budova simulačního centra, která je přístavbou k dosavadnímu objektu ZSF JU v ulici U Výstaviště, stála včetně zařízení cca 58 milionů korun. Celý projekt byl financován z operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (fond Evropské unie, ERDF výzva pro vysoké školy, spoluúčast fakulty ve výši 5 %).

Počet odborných pracovišť

56

Počet akademických pracovníků

850

Objem získaných grantů

728 milionů

Počet licencí a patentů

30