Čeští vědci, včetně vědců Jihočeské univerzity, se zapojili do mezinárodního průzkumu, zaměřeného na mapování stravovacích lidí obyvatel během pandemie Covid-19. Předběžné výsledky průzkumu zatím ale ukázaly, že v případě Česka takzvaná korovavirová krize způsob nákupu a konzumace jídla příliš neovlivnila. Rostě ale počet Čechů, kteří uvažují o vlastní produkci potravin.

Průzkum byl součástí mezinárodní výzkumné iniciativy několika desítek univerzit, výzkumných pracovišť i nevládních organizací a reaguje na novou situaci, se kterou se musely potýkat domácnosti napříč Evropou. Českou aktivitu zaštiťuje program Potraviny pro budoucnost Strategie AV21 Akademie věd ČR. Významnou měrou se na průzkumu podílí i Ekonomická fakulta Jihočeské univerzity.

 „Zapojení do výzkumu je unikátní příležitostí ke zjištění, jak pandemie a s ní spojená opatření ovlivnily stravovací návyky a postoje domácností. Důležitý je mezinárodní rozměr, který nám umožní srovnání 14 států a přístupů, které volili jejich občané v této krizové situaci,“ uvedl Jan Vávra katedry regionálního managementu EF JU.

Šetření podle něj zapadá do širšího kontextu stále rostoucího zájmu o udržitelné potravinové systémy z pohledu společenských věd. Jídlo je jedním z ústředních bodů lidského života a nelze jej vnímat odděleně od sociálních, kulturních nebo environmentálních souvislostí. Právě těmto otázkám se věnuje tým, který stojí za aktuálním výzkumem. Kromě Jana Vávry, zabývajícího se zejména pěstováním a sdílením potravin na zahrádkách, jde o Barboru Duží (Ústav geoniky AV ČR) a Zdeňku Smutnou (Univerzita J. E. Purkyně), které zkoumají převážně lokální produkci potravin.

Definitivní závěry průzkumu budou oznámeny až na konci září, Jan Vávra ale pro web „sciencezoom“ představil některé předběžné výsledky. A z nich vyplývá, že pandemie stravovací návyky Čechlů zatím nijak zásadně neovlivnila. Na otázku „Proměnilo se nějak vaše chování, co se týče jídla, ve srovnání období před a během Covid-19?“ odpovědělo 85 % respondentů ne. Podobné to bylo s otázkou „Došlo v rámci vaší domácnosti s ohledem na Covid-19 ke změně postojů či změně životního stylu, co se týče jídla a stravování?“, na kterou záporně odpovědělo 87 % respondentů.

Jak je to možné? Opravdu se stravovacích návyků Čechů výrazně nedotkl ani fakt, že v době nejpřísnějších opatření proti covidu byly například zavřené restaurace? Jan Vávra tvrdí, že odpověď na tuto otázku musí vycházet ze situace v celé republice, nikoliv jen ve velkých městech jako je Praha. „Zatímco v Praze či Plzni je podíl lidí, kteří se stravují v restauracích, poměrně vysoký, jinde chodí pravidelně na obědy do restaurace mnohem méně lidí,“ řekl Vávra webu „sciencezoom. Naprostá většina lidí, až 85 %, preferuje stravování doma a vaření z nezpracovaných surovin.

Proto uzavření restaurací během pandemie stravovací návyky Čechů v celorepublikovém měřítku příliš neovlivnilo. Pouze necelých 15 % respondentů uvedlo, že se jejich postoj k jídlu změnil, a to především v oblasti důslednějšího plánování nákupů. Z průzkumu také vyplynulo, že lidé mají větší zájem o zdravou stravu (31 %), zejména o větší množství ovoce a zeleniny, více si váží potravin a méně jimi plýtvají (27 %).

Poměrná významná část respondentů se vyjádřila v tom smyslu, že se bude snažit v budoucnu pěstovat více vlastních potravin nebo s touto „samovýrobou“ začne. Celkem 9 % domácností, které do této doby nic nepěstovaly, uvažuje o „samovýrobě“, 6 % se pak chystá svou současnou „samovýrobu“ rozšířit. A to zejména v oblasti pěstování ovoce, zeleniny a dalších potravin na zahrádkách.

Průzkum totiž zároveň prokázal, že deklarovaný ústup obyvatel Česka od zahradničení není zdaleka tak silný, jak by se mohlo zdát. „Bylo zjištěno, že více než polovina respondentů má přístup k nějaké zahradě. Až už jde o vlastní u domu, v kolonii, na chatě či u příbuzných,“ uvedl Jan Vávra.

Počet odborných pracovišť

56

Počet akademických pracovníků

850

Objem získaných grantů

728 milionů

Počet licencí a patentů

30