Další mezinárodní studie potvrdila rychlý úbytek ledu v Arktidě, který může mít fatální následky pro celý svět. Na výzkumu toho, co ztráta ledové pokrývky v arktických mořích bude znamenat pro život na zeměkouli, se přitom významnou měrou podílejí i vědci Jihočeské univerzity.

Nová studie, zveřejněná na začátku září, dospěla k jednoznačnému závěru. Úbytek  ledu v Beringově moři mezi Aljaškou a Ruskem je v posledních letech tak rychlý a významný, že tato změna nemá minimálně za posledních 5500 let obdoby. Američtí vědci k tomuto tvrzení dospěli po osm let trvajícím výzkumu ostrova Sv. Matouše.

„Tento malý ostrov uprostřed Beringova moře de facto zaznamenal, co se děje v oceánu a v atmosféře kolem něj,“ uvedla ředitelka studie Miriam Jonesová. Výzkumníci z Aljašské univerzity a z Amerického úřadu pro geologii zkoumali v hloubce sedimenty na ostrově a analyzovali koncentrace izotopů kyslíku v různých rašelinových vrstvách. Na základě této analýzy skutečně dokázali zmapovat změny v atmosféře a Tichém oceánu za posledních 5500 let. Výsledky, zveřejněné v časopise „„Science Advances“, byly přitom jednoznačné.

Ještě nikdy za posledních pět tisíciletí se nestalo, aby arktický led začal v tak krátké době a s takovou intenzitou ubývat. Ze satelitních snímků, dostupných od roku 1979 vědci věděli, že led v Arktidě roky ustupoval, zatímco současně stabilně rostly průměrné teploty na Zemi a koncentrace CO2 ve vzduchu.

Doposud se však předpokládalo, že zimní ledový příkrov v Beringově moři je poměrně stabilní. Pouze v posledních dvou letech došlo k prudkému poklesu. Novou analýzou však nyní vědci potvrdili, že tato změna je skutečně historická a nelze jí přičítat nějakým krátkodobým výkyvům, které se v minulosti opakovaly mnohokrát.

„To, co jsme v poslední době viděli, je za 5500 let bezprecedentní,“ řekl spoluautor studie, Matthew Wooller z Alaska Stable Isotope Facility Research Institute. Při současném tempu by podle něj brzy mohlo existovat Beringovo moře zcela „bez ledu“.

To na základě i dalších výzkumů potvrzuje i vedoucí Centra polární ekologie při Jihočeské univerzitě Josef Elster. „Některé, pesimistické předpovědi dokonce počítají s tím, že by ledová pokrývka z arktického moře mohla zmizet už do roku 2030. Optimističtější odhady posouvají termín celkové odtání arktického ledu na konec tohoto století,“ řekl webu „sciencezoom“ Elster.

Tato změna by mohla mít nejen pro severní polokouli, ale možná i pro celou naši planetu fatální důsledky. Pokud z arktických moří zmizí led, který odráží sluneční záření, může to vést k oteplování oceánu a změně mořských proudů. A současný vývoj teplot, spojený s odtáváním arktického ledu, dává takovému scénáři velkou míru pravděpodobnosti.

Proto se řada vědeckých týmů na celém světě snaží předpovědět důsledky odtávání tak, aby se na ně lidé mohli lépe připravit. Patří mezi ně i CEP Jihočeské univerzity, které spolupracuje hned na několika mezinárodních projektech, týkajících se budoucnosti Arktidy. Centrum také provozuje na souostroví Svalbard polární stanici Josefa Svobody.

Vědci se zabývají například výzkumem parazitům v rybách, žijících v oblastech, z nichž mizí mořský led a také obecně možnostmi pěstování potravin v těch lokalitách, kde to nízké teploty ještě nedávno neumožňovaly. „Nyní se například společně s norskými partnery podílíme na výzkumu prorůstání řas do mořského ledu,“ uvedl docent Elster. Výzkum ale bohužel nyní částečně zpomalila koronavirová pandemie. Vědci z CEP, vedeného docentem Elsterem, zároveň píší v češtině a angličtině „Učebnici polární ekologie“, která by se měla stát důležitou učební pomůckou nejen pro české, ale i norské studenty. Učebnice by měla být k dispozici studentům už v příštím roce.

Počet odborných pracovišť

56

Počet akademických pracovníků

850

Objem získaných grantů

728 milionů

Počet licencí a patentů

30