Daniel Novotný, filosof z Teologické fakulty Jihočeské univerzity a člen think tanku Centrum Karla Čapka je zakladatelem neformální diskusní platformy Covid19philosophy. Ta už od února sdružuje stovky odborníků i laiků z desítek zemí, kteří sledují dění kolem nového koronaviru a odborné a mediální zprávy o nejrůznějších přístupech k této epidemii. Zároveň porovnávají opatření v jednotlivých zemích a regionech podle toho, jak jsou úspěšná.

Členové skupiny se ale především snaží upozornit na to, že v Česku si podle nich naneštěstí mnoho lidí, politiků, a dokonce ani odborníků neuvědomuje, že k zásadnímu snížení rizika přenosu tohoto nového patogenu stačí celkem málo, totiž pozměnit způsob našeho života. Novotný proto mluví o takzvaném novém normálu.

Co to znamená? Podle docenta Novotného se jedná o vlastně velmi jednoduché sdělení: buďme raději opatrnější, nenechávejme šířit v populaci nový patogen s pozoruhodnými vlastnostmi, o němž mnohé podrobnosti ještě nevíme. „Jak ukazují zkušenosti z Asie a Nového Zélandu a i řada odborných studií, tohoto lze s úspěchem dosáhnout, aniž bychom výrazně omezili chod společnosti. Ovšem za předpokladu, že tak učiníme včas, chytře a ve spolupráci s obyvatelstvem,“ řekl Daniel Novotný portálu sciencezoom.

Současný nový nárůst počtu lidí s nákazou podle něj dokazuje, že různé předpovědi o „zmizení“ viru nebo utlumení jeho aktivity byly zcela mylné. „Sama debata o tom, zda a kdy přijde druhá vlna, je pro mě až úsměvná a dokazuje, jak se často i mnozí odborníci pouštějí do špatně zarámovaných úvah, kterými někdy zbytečně matou veřejnost,“ uvedl Novotný. Ze zkušeností a dat ze světa podle něj již víme, že nový koronavirus není výrazně sezónní záležitost a že je tedy iracionální počítat s tím, že by třeba náhodou mohl v létě sám od sebe zmizet. Dále taktéž víme, jak se vir šíří a že jeho šíření je dáno primárně aktivitou a způsobem chování populace. „Druhou vlnu, což je mimochodem termín, který má několik různých významů, si sami vyrábíme: buď mezi sebou interagujeme tak, že pravděpodobnost přenosu snižujeme anebo tak, že tuto pravděpodobnost zvyšujeme. Nástup druhé vlny tedy nezávisí na tom, co udělá vir – to je jen pouhý malý sebe-replikující se „automat“, navíc mutující celkem pomalu. Nástup druhé vlny záleží především na nás a na našem chování,“ řekl docent Novotný.

Pokud podle něj chceme opravdu ochránit životy a zdraví, pak je třeba mimo jiné maximálně snižovat riziko přenosu nového nebezpečného patogenu. A dále následuje otázka: jaké prostředky k dosažení cíle máme k dispozici? „V našem případě mě k tomu napadá řada celkem jednoduchých a samozřejmých věcí. Ze strany státu je to např. podpora informovanosti a osvěty či podržení některých minimálních opatření, v těch urgentních případech i s pomocí státní moci. Ze strany hygieny je to tedy intenzivní testování, masivní trasování a důsledná karanténa nakažených a těch, co s nakaženými přišli do styku?“ tvrdí Novotný.

Klíčem k úspěchu je podle jeho názoru také pokusit se získat pro ochranu zdraví většinu populace, tak, aby si osvojila nové návyky. „V Asii tomuto již od počátku říkají „nový normál“ a jsou si vědomi, že jsou otázkou dlouhodobou, možná trvalou. Nový normál spočívá především v důslednější hygieně, sociálním/fyzickém distancování a v návyku na roušky či jinou ochranu v exponovaných místech. Mimochodem, jako filosofovi mi je milé, že idea nového normálu a jeho klíčový význam je hezkým způsobem v souladu s Aristotelovou etikou ctností (tj. dobrých návyků); toto vše je však podpořeno i odbornými výzkumy a názory špičkových světových epidemiologů,“ uvedl Novotný.

Nový normál přitom neznamená žádnou tvrdou restrikci. Právě naopak. Podle Novotného jde prostě o změnu způsobu života. „ Před sto lety si lidé nedovedli představit, že si budeme mýt ruce a lékaři nevěděli kdysi o tom, že je třeba sterilizovat lékařské nástroje a používat desinfekci. Dnes si bez toho nedovedeme život představit, změna hygienických pravidel zachránila miliony životů a odvrátila mnohé utrpení,“ tvrdí filozof.

Mezi takové „nenásilné“ a přitom účinné změny řadí třeba změnu obvyklého pozdravu podáváním rukou. Například americký epidemiolog Anthony Fauci tvrdí, že bychom se podávání rukou, jehož prostřednictvím dochází ke zvyšování rizika přenosu patogenů v populaci, měli raději navždy vzdát. Nejde totiž jen o koronavirus.  Epidemiologové a ekologové v posledních desetiletích přišli na to, že vzhledem k množství lidí, intenzitě mobility, změnám v ekosystémech apod. je riziko vzniku nových a nových epidemií velmi vysoké. Tato epidemie nebyla, jak tvrdí Novotný,  pro experty překvapením. Měli bychom se tedy poučit a mimo jiné i část našich životních návyků upravit. A to preventivně a s ohledem na další budoucí epidemie, které s velkou pravděpodobností přijdou.

„Jinými slovy: právě v době, kdy je nákazy zatím mezi lidmi málo, bychom měli být o to obezřetnější a opatrnější. Jen na nás a na nikom jiném záleží, zda se ten požár rozhoří do skutečně tragických rozměrů nebo bude i nadále jen doutnat,“ uzavírá Daniel Novotný.

Počet odborných pracovišť

56

Počet akademických pracovníků

850

Objem získaných grantů

728 milionů

Počet licencí a patentů

30