V Německu i dalších zemích získala značnou pozornost studie, podle které si trojnásobné matky vydělají za celý život o dvě třetiny méně než bezdětné ženy. Takový výsledek totiž údajně ukazuje na společenskou diskriminaci matek a měl by vést k zásadním změnám ve společnosti. Někteří odborníci z Jihočeské univerzity jsou však k závěrům studie značně skeptičtí. Podle nich totiž tyto závěry vyvolávají mylný dojem, že muž a žena se sami na rozdělení rolí v rodině nedokáží dohodnout.
Ze závěrů studie německé Bertelsmannovy vyplývá, že když se porovná, kolik peněz si za celý život vydělá muž a bezdětná žena, jsou už dnes obě částky velmi podobné. A nejde tedy v pravém smyslu o diskriminaci kvůli pohlaví. Podle studie si například bezdětná žena, narozená v západním Německu v roce 1982 vydělá do šedesátého roku věku v průměru 1,3 milionu EURO, což je jen o 200 000 méně než muž.
Něco úplně jiného se ale ukazuje, když se v této statistice zohlední mateřství. Bertelsmannova nadace údajně vůbec poprvé porovnala vliv rodičovství na dlouhodobý příjem a dospěla k následujícímu závěru. „Matky stejného věku s jedním dítětem ztrácejí ve srovnání s bezdětnými ženami v průměru 43 % příjmu, druhé dítě zvyšuje propast na 54 % a třetí pak až na 68 %,“ vyplývá údajně ze závěrů studie. Jinými slovy: trojnásobná matka si v průměru vydělá za život až o dvě třetiny méně než její kolegyně, která si žádné děti nepořídila.
U mužů tahle premisa neplatí. Právě naopak. Muži s dětmi si údajně vydělají za život až o 20 % více než bezdětní příslušníci mužského pohlaví. To podle autorů studie ukazuje na jediné. „Navzdory představě o tom, že se dělba práce v partnerství změnila, stále dominuje model mužského živitele a ženského přivýdělku,“ píše se ve studii, citované například deníky Frankfurter Allgemeine Zeitung, Süddeutsche Zeitung a dalšími významnými médii v Německu.
Tahle nerovnost je údajně o to horší, že se neustále prohlubuje. Zatímco bezdětné ženy dohánějí ve výši výdělků rychle své mužské kolegy, výdělek žen s dětmi je oproti bezdětným stále nižší. „Tyto ženy často pracují na částečný úvazek, vzdávají se své kariéry ve prospěch svých rodin , což se také odráží v nižších nárocích na důchod,“ píši Manuela Barišićová a Valentina Sara Consigliová, odbornice na výzkum pracovního trhu Bertelsmannovy nadace.
Studie se objevila v několika významných německých denících a obecně získala velkou mediální pozornost. A to nejen kvůli tomu, že údajně změnila letitý pohled na hlavní příčiny platové nerovnosti mezi pohlavími. Autoři studie se totiž zároveň obávají, že díky koronavirové krizi na tom budou matky z hlediska financí ještě mnohem hůře než dnes. Ve větší míře než bezdětných žen se jich totiž dotýká a ještě dotkne zkrácená pracovní doba stejně jako fakt, že pandemie zvlášť zasáhla obory, v nichž jsou nadměrně zastoupeny ženy. Matky také nesou hlavní břemeno v případě uzavření škol a mateřských školek.
A řešení této údajné diskriminace matek? „Dobré celodenní školy a lepší rovnováha mezi pracovním a soukromým životem jsou stejně důležité jako reforma rozdělování manželských rolí a regulace minimální mzdy,“ uvedla Barišićová. Kromě toho by měly být ženy podle ní lépe placeny za práci, které je klasifikovaná jako systémově důležitá, tedy například právě v sociálních službách.
A to i přesto, že někteří čeští odborníci nesouhlasí jak se závěry studie, tak s deklarovanou snahou promítnout tyto výsledky do běžného života. „Nepřijde mi v dnešní době pravděpodobné, aby žena se třemi dětmi si za život v průměru vydělala o 70 % méně peněz než žena se stejným vzděláním, ale bezdětná,“ řekla webu „sciencezoom“ Hana Konečná, psycholožka ze Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity a matka čtyř dětí. Podle ní existuje dnes řada povolání, v nichž se mohou matky realizovat i s dětmi. Navíc, a to je údajně důležité, autoři studie úplně opomněli fakt, že děti zpravidla přicházejí na svět ve vztahu mezi mužem a ženou.
A tedy příjem v rodině není příjmem zvlášť ženy a zvlášť muže, ale příjmem (alespoň by to tak mělo být) společným. To se také mimo jiné zohledňuje i při případném rozvodu. Zdaleka ne všechny ženy (stejně jako muži) jsou nespokojeny s tím, že partner (partnerka) vydělává víc než ony nebo se víc věnuje práci v zaměstnání než doma.
Podobné je to podle Konečné s takzvanou pracovní kariérou. Pokud se žena s mužem dohodne na tom, že to bude on, kdo převezme více domácích povinností, zatímco partnerka bude více času v zaměstnání, měla by být taková dohoda výlučně záležitostí partnerů. „Pokud se do této dohody násilím vlamuje stát, pak někdo vlastně upírá lidem právo, aby se domluvili,“ uvedl Konečná. Na tom, že partnerství funguje tak, že si partneři dobrovolně rozdělí role při vydělávání peněz, péči o děti a domácnost, není údajně nic špatného ani diskriminačního. „Naopak. Takové vztahy odjakživa fungují lépe než když každý partner dělá to, na co má právě čas,“ uvedla Konečná. Závěry podobných studií jako je studie Bertelsmannovy nadace ale mohou podle ní vést k tomu, že i lidé, kteří jsou s rozdělením rolí v rodině naprosto spokojeni, budou tlačeni k tomu, aby se dohodli jinak, podle státu spravedlivěji.
Marek Kerles