Rakouská organizace Volkshilfe (lidová pomoc) usiluje v Rakousku o to, aby každé dítě bez rozdílu mělo zaručenou určitou částku, s kterou mohou rodiče disponovat při pokrývání jeho potřeb. Světově unikátní projekt, který je dětskou obdobou takzvaného bezpodmínečného příjmu pro všechny, by měl pomoci statisícům  rakouských dětí z chudoby. Na to, jak nakonec dopadne, proto čekají i někteří čeští odborníci, včetně odborníků Jihočeské univerzity.

Myšlenka, kterou se snaží Volkshilge prosadit nejen v Rakousku, ale i v dalších zemích je v podstatě jednoduchá. Místo současného složitého systému podpor pro děti by se podpora rodin s dětmi maximálně zjednodušila. Rodiče úplně každého dítěte, a to včetně bohatých rodin, by na něj až do jeho 18 let na něj dostávali od státu minimálně 200 EURO (5 200 korun měsíčně). Čím příjmově chudší rodina, tím by byla ale příspěvek vyšší, a to až do maximální možné celkové částky 625 EURO (16 500 korun). Právě taková suma by totiž podle rakouských odborníků měla stačit k tomu, aby dítě oproti svým „bohatším vrstevníků“ nijak nestrádalo, mohlo si dovolit zájmové kroužky, koníčky, mělo dobrý přístup ke vzdělání i zábavě.

„Možnosti rozvoje dítěte a životní příležitosti by neměly být závislé na finančních možnostech rodičů. Se zavedení minimální zaručeného příjmu pro děti by si každý mohl být jistý tím, že je rozvoj dětí finančně zabezpečený,“ řekla v rozhovoru s INFO.CZ Judith Ranftlerová, která má unikátní rakouský projekt na starosti.

Důvody jeho vzniku jsou údajně jednoduché. I když je Rakousko bohatá země, podobně jako v jiných civilizovaných zemích se v něm neustále rozevírají nůžky mezi bohatstvím a chudobou, a to zejména v případě rodin s dětmi. Podle dostupných statistik dnes ohrožuje chudoba v Rakousku takřka 300 00 dětí a mladistvých, přičemž každým rokem tento podíl roste.

Rakouský systém sociální péče sice podle Ranftlerové nabízí chudým rodinám pomoc, ta však naráží na dvě věci. Jednak je někdy příliš složitá, pochází z různých zdrojů  a příjemci se v ní nevyznají, jednak často ani ona nedokáže pokrýt základní potřeby dětí. „Námi navrhovaný systém, který by zcela nahradil třeba výplatu dětských přídavků a dalších dávek, by byl mnohem jednoduší a efektivnější,“ tvrdí Ranftlerová.

Sama přitom přiznává, že se jedná o dětskou obdobu základního nepodmíněného  příjmu, který navrhují někteří ekonomové i pro dospělé. „Ano, určitě jsou oba návrhy srovnatelné, náš se ale týká pouze dětí. Pokud vím, na světě zatím nemá obdobu,“  uvedla Ranftlerová.

Otázkou pouze zůstává, jak zajistit, aby rodiče z nepodmíněného příjmu pro děti nehradili místo dětských potřeb jiné výdaje, například alkohol či cigarety. Volkshilfe totiž ve svém návrhu nepočítá s tím, že by příjemci museli přesně dokládat, za co peníze utratili. Zneužívání této pomoci ve velkém se ale údajně organizace neobává. „Podle našich zkušeností i  zkušeností dalších pracovníků, kteří dlouhodobě pracují s chudými rodinami, je procento těch, kteří nedávají dětem to, co by jim mohli dávat v rámci svých finančních možností, velmi malé a zanedbatelné,“ uvedla Ranftlerová.

Samozřejmě, že existují rodiče závislí na alkoholu, či drogách, stejně jako extrémně zadlužené rodiny, s těmito případy ale umí podle Ranftlerové sociální systém pracovat zvlášť, není nutné kvůli nim odmítat návrh na nepodmíněný příjem. „Navíc naše zkušenosti jednoznačně dokládají, že pokud se příjem domácnosti zvýší, pomůže to zlepšit psychický stav nejen rodičů, ale i jejich dětí. Námi navrhovaná podpora je tedy myšleny i tak, aby ulehčila život celým rodinám,“ tvrdí Ranftnerová.

Projekt přitom není žádný „výstřelem do tmy“, ale v Rakousku poměrně silně diskutovaným návrhem s reálnou šancí na realizaci. Autoři s ním  v květnu získali i cenu v soutěži SozialMarie, nejstarší a největší soutěži sociálních inovací ve střední  Evropě. Aby Volkshilfe přesvědčila politiky, že její návrh může opravdu výrazně zlepšit životní situaci a tím i životní příležitosti statisíců rakouských dětí, začala koncept minimálního nepodmíněného příjmu pro děti zkoušet na příkladu 20 vybraných rakouských rodin. Rodiny bude celým projektem provázet sociální pracovník, který od nich bude získávat zpětnou vazbu a zároveň by měl fungovat jako poradce. „Naším hlavním cílem je, aby tento model podpory rozvoje dětí bez ohledu na příjmy domácnosti začal platit v celém Rakousku,“ uvedla Ranftnerová.

A náklady? Podle autorů projektu by zavedení tohoto systému, který by zcela nahradil dosavadních systém dětských přídavků, stálo ročně zhruba 2 miliardy EURO (52 miliard korun), z nichž by se vyplácel měsíční příspěvek celkem 1 536 000 rakouských dětí do 18 let. Z toho by 45 % dostávalo víc než základní částku 200 EURO, pětina pak maximální možnou podporu 625 EURO. V průměru by tak stát vyplácel rakouským rodičům na jedno dítě 334 EURO (8 700 korun) měsíčně.

Rakouská Volkshilfe přitom prosazuje zavedení stejného sytému i v dalších zemích, velký zájem o zkušenosti s projektem má například i sousední Německo. Za zajímavou myšlenku ho považují i někteří čeští odborníci, mají ale obavu z překážek při jeho realizaci. „Podle našich zkušeností přímo z terénu je totiž u některých  sociálně slabých rodin velký problémem finanční gramotnost, tedy s právě otázka, jak smysluplně hospodařit s penězi,“  řekla webu sciencezoom“  Bohdana Břízová, která se na  Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity zabývá sociální pomocí chudým rodinám.

Podle Břízové tak zůstává otázkou, zda by opravdu všechny rodiny dokázaly minimální příjem pro své děti využít tak, aby to opravdu sloužilo ku prospěchu dětí.  Na druhou stranu ale existují modely, které už dnes dokáží tento problém alespoň částečně řešit. „A to třeba v tom smyslu, že rodič objedná nebo zaplatí určitou službu, například sportovní kroužek pro děti, a náklady jsou mu pak do určité výše proplaceny zpětně,“ uvedla Břízová.

Počet odborných pracovišť

56

Počet akademických pracovníků

850

Objem získaných grantů

728 milionů

Počet licencí a patentů

30