Příklad „zeleného“ Grónska z dob vikingského osídlení používají takzvaní klimaskeptici jako důkaz toho, že se podnebí na zeměkouli ještě poměrně nedávno oteplovalo i bez lidského přičinění. Jenže skutečnost je zřejmě mnohem složitější. A ani věda nemá dnes pro záhadu zeleného Grónska úplně uspokojivé vysvětlení.

Na základě historických záznamů a několika moderních studií, vycházející zejména z rozboru usazenin, se zdá nepochybné, že v jižním Grónsku panovaly zhruba od poloviny 10. století až do začátku 15. století podobné teploty jako v době dnešního „globálního“ oteplování. V létě tady mohly teploty dosahovat až 10 stupňů Celsia nad nulou. Podle některých pramenů tady mohli Vikingové, kteří zemi osídlili po roce 985, dokonce pěstovat obilí. Výrazné oteplení v jižním Grónsku na začátku raného středověku potvrdily mimo jiné i výsledky studie klimatologů z americké Northwestern University z února letošního roku. Jedna záhada ale zůstala.

“Na rozdíl od oteplování v minulém století, které je globální, se ve středověku oteplovalo lokálně,“ uvedla jedna ze spoluautorek studie Yarrow Axfordová. Zatímco totiž vědci totiž rozborem sedimentů a dalším biologickým průzkumem v okolí zaniklých vikingských osad údajně potvrdili teorii o „zeleném“ jižním Grónsku, o nějakém celosvětovém oteplení se v té době mluvit nedá. A to dokonce ani v měřítku Grónského ostrova. Jiné studie, jak potvrzuje i Axfordová, totiž prokázaly, že zatímco si Vikingové užívali v jižní části nezvykle teplé počasí, některé ledovce v okolí Grónska a Arktidy se místo tání zvětšovaly.

Pokud by však bylo oteplování v jižním Grónsku vyvoláno jako dnes celosvětovým, globálním oteplováním, musela by se výrazná změna teploty projevit i v dalších oblastech. Stejně jako v současné době by na Sibiři roztávala věčně zmrzlá půda, tály by ledovce. „Jenže nic takového žádná studie nepotvrdila,“ řekl portálu INFO.CZ biolog a polárník Josef Elster, vedoucí Centra polární ekologie na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity.

Podle Elstera přitom není ani v dnešní éře globálního oteplování nárůst teplot v Arktidě rovnoměrný, rozdíly v tomto nárůstu jsou naopak značné. „Vůbec nejvíce se otepluje na Svalbardu, kde průměrné zimní teploty vzrostly na posledních 40 let o 7,5 stupně Celsia,“ uvedl Elster, který na souostroví Svalbard vede vědeckou stanici Josefa Svobody. Období zimy se na těchto ostrovech podle něj zkrátilo z původních devíti měsíců na pět, což má značný vliv na zdejší faunu i flóru. „Navíc zaznamenává stále častější zimní tání, kdy sníh a led na některých místech najednou roztají, aby za pár dní začalo zase mrznout,“ uvedl Elster. Fakt, že se Svalbard otepluje rychleji než zbytek Arktidy může být být podle něj ovlivněn změnou cirkulace mořských proudů. Stejně tak se ovšem na některých izolovaných místech na Sibiři klima naopak ochladilo.

Bez ohledu tyto lokální klimatické jevy a excesy ale podle Elstera průměrná roční teplota na zeměkouli prokazatelně roste, tedy až na malé výjimky se otepluje prakticky všude, jen s různou rychlostí a intenzitou. „Na to máme dnes desetitisíce měření, které tento trend jednoznačně potvrzují. A není možné je zpochybnit,“ uvedl Elster. To je podle něj zásadní rozdíl oproti době takzvaného zeleného Grónska, které (co se týče jihu ostrova) zažívalo teplé období, zatímco už v blízkém okolí panovala i nadále tuhá polární zima. Jinými slovy: na rozdíl od dneška neexistuje jediný důkaz, že by zelené Grónsko bylo důsledkem globální klimatické změny srovnatelné s tou dnešní.

„Realitou je, že grónský ledovec má mocnost 2 - 3 km a stáří 100.000 let. V časech Vikingů byla většina Grónska stoprocentně zaledněna. To ale neznamená, že letní sezóna v jeho jižní části mohla být klidně být i zelená,“ řekl INFO.CZ klimatolog Josef Tolasz. Co ale přesně udělalo z jižní části ostrova na čas zelenou oázu, když to prokazatelně nebyla globální klimatické změna, zůstává záhadou. „Jde o klimaticky komplexní část světa, kde se mohou odehrávat zdánlivě nelogické věci,“ uvedli vědci v závěrech klimatické studie týmu z Northwestern University.

Počet odborných pracovišť

56

Počet akademických pracovníků

850

Objem získaných grantů

728 milionů

Počet licencí a patentů

30